Evropa
Evropa je území brané buďto jako jeden ze sedmi světadílů v jejich tradičních pojetích, nebo jako západní část Eurasie. Ze severu jej ohraničuje Severní ledový oceán, ze západu Atlantský oceán, z jihu Středozemní a Černé moře spolu s vodními cestami, které je spojují, a z východu Asie .
Jde o druhý nejmenší světadíl mající rozlohu asi 10 180 000 km² asi 7 % zemského povrchu, který je však zároveň druhý nejhustěji zalidněný 72 obyvatel/km², takže 718 000 000 obyvatel Evropy představuje 9,6% podíl na světové populaci.
Evropa je kolébkou tzv. západní civilizace. Evropské národy hrály dominantní roli ve světovém dění cca od 16. století až po počátek století 20., ve kterém byly zatlačeny do pozadí Spojenými státy americkými. Důvodem byla zejm
éna politická a národnostní roztříštěnost Evropy, na jejímž území se odehrály hlavní boje obou světových válek a kterou po té druhé na čtyřicet let rozdělila železná opona.
I v současné době politická a jazyková roztříštěnost komplikují integraci Evropy, a to i u zemí, k
teré jsou součástí Evropské unie. Mluví se zde 218 různými jazyky z nejméně 6 jazykových rodin (indoevropská, uralská, altajská, afroasijská, severokavkazská a baskičtina); n
aprostá většina mluvčích však připadá na jazyky indoevropské. Jednotlivé státy jsou obvykle založeny na národních základech a existují zde oblasti, které jsou zdrojem závažných národnostních konfliktů zejména Balkán a země bývalého Sovětského svazu.
Dějiny
Ze starověku
• První civilizace vznikly na jihovýchodě Evropy v oblasti Egejského moře. Na Krétě se kolem roku 2700 př. n. l. zrodila Egyptem ovlivněná Mínojská civilizace a následovná civilizací mykénskou, která zanikla kolem roku 1200 př. n. l..
Politickým nástupcem říše Alexandra Velikého se stalo Římské císařství, založené císařem Augustem za jehož vlády vzniklo a také se začalo šířit křesťanství. Římská říše ovládala celé středomoří a západní Evropu. Latina úřední řeč Římské říše se stal základem rodiny románských jazyků. Rovněž římské právo položilo základ státovědy či evropského občanského práva. Římská říše zanikla roku 476 během stěhování národů.
Z novověku
Po francouzské revoluci 1789–1794 vznikly v několika vlnách státy na národním principu, který revoluce přinesla: 1822 Řecko svržením turecké nadvlády, 1830 Belgie oddělení od Nizozemí, 1859 Rumunsko sloučením dvou tureckých vazalů Valašska a Moldávie, 1861 Itálie sjednocením drobných italských států, 1871 Německo obdobným způsobem, sjednocením kolem Pruska, 1905 Norsko oddělením od Švédska, 1908 obnovené Bulharsko zrušením vazalství na Turecku a 1912 Albánie svržením turecké nadvlády.
